Socializace
- úvod do společenského života
Nejcitlivější období z tohoto hlediska nastává mezi 3. a 12. týdnem života. Je opravdu důležité v tomto období seznamovat štěně s co nejrůznějšími vjemy. Pokud si štěňátko zvykne na různé podněty, nebude je v budoucnu považovat za hrozbu. Seznamte ho i s jinými zvířaty žijícími ve společné domácnosti. Tato zvířata - a hlavně psi, musí být zdraví a očkovaní. Při příchodu nového štěněte (kotěte) by měli být ostatní zvířata odčervená. Uposlechněte dobrou radu vašeho veterináře, vyhýbat se místům s vysokou koncentrací cizích psů do té doby, než proběhne poslední očkování. Nejvhodnějším věkem k resocializaci štěňat tj. k zvyknutí na nové prostředí, je 6. - 8. týden stáří.Před tímto věkem je zcela nevhodné si štěně pořizovat. Při koupi štěňat starších 4. měsíců je již nutné počítat s tím, že nastává ve výchově doba k získání základní poslušnosti, přesto bývá nejlepší formou "výcviku" co nejčastější kontakt se štěnětem.
Rozmazlovat nebo ne
Na tento problém existují 2 diametrálně odlišné přístupy. Jeden je negativní, druhý pozitivní. Negativní přístup říká, že čím méně pozornosti věnujeme štěněti pokud naříká, tím dříve se naučí nezávislosti. Ze zkušeností vím, že právě opak je pravdou. Čím více pozornosti věnujete štěněti v jeho mladém věku, tím více samostatným bude později ve svém životě. Takže když kňučí v autě při cestě domů, vezměte si ho na klín (samozřejmě pokud neřídíte) a pokud naříká několik prvních nocí doma, snažte se ho uklidňovat. To samozřejmě neznamená, že ho máte celou noc hladit anebo krmit. Pro všechny zúčastněné bude nejjednodušší, pokud prvních pár nocí stráví majitel u štěněte. Tím má štěňátko společnost a ví, že není samo. Takovéto milé chování pomůže navázat zdravý pevný vztah mezi majitelem a zvířetem a zároveň upevňuje sebevědomí štěněte. Samostatnost štěňátka se dostaví časem, jakmile překoná ztrátu matky a sourozenců. Samozřejmě celkový přístup se odlišuje dle věku Vašeho nového štěňátka.
Loužičky
I od malinkých štěňat můžeme očekávat, že vydrží nemočit aspoň po krátké časové úseky. Jako obecné pravidlo platí, že každý měsíc života se rovná 1 hodině bez močení. To znamená, že 3měsíční štěně by mělo být schopno vydržet bez močení 3, max. 4 hodiny. Po tuto dobu by mělo být bezpečné nechat štěňátko v jeho uzavřeném pelíšku. Takto se hranice posouvá do 6. měsíce věku. Pokud ale potřebujete nechat štěně doma bez možnosti venčení po delší dobu, nemělo by naopak být uzavřeno v místě, kde spí, ale mělo by mít k dispozici větší prostor....Tím neporušíte jeho instinkty, může i nadále spát a jíst v čistém prostředí a potřebu konat v druhém rohu.
Pokud nemáte možnost venčit vaše štěně dostatečně často, existuje možnost naučit ho konat potřebu na určitý povrch - např. noviny. Položte je na již provedenou loužičku a příští louže s největší pravděpodobností vznikne na stejném místě.
Ze všeho nejlepší samozřejmě je, pokud můžete prvních několik dní strávit s vaším novým štěnětem doma, nebo si aspoň upravit program tak, abyste mohli co nejčastěji „zaskočit" domů ho vyvenčit. Nejlépe do doby než pochopí, že loužičky patří ven, ne domů. Měli byste jej venčit často a pravidelně a po každém dobře zdařeném výkonu nešetřit chválou a odměnami. Pokud ale budete vašeho pejska venčit příliš často, zmatete ho a nebude vědět, co vlastně po něm chcete.
Pokud se stane, že venčení je neúspěšné, běžte zpátky domů po pár minutách, uložte štěně do jeho uzavřeného pelíšku a po cca. 20 - 30 minutách udělejte další pokus. Po každém úspěšném venčení by štěně mělo mít "v rámci odměny" možnost volného pohybu mimo vymezený prostor, aspoň po krátký čas.
Netrestejte
Vzhledem k tomu, že trest může uškodit jak psychicky tak fyzicky, neměli byste štěně v jeho raném věku trestat. Pokud štěně přistihnete přímo „při činu", pouhé tlesknutí stačí k vyrušení a můžete ho rychle zvednout a odnést ven, aby zde potřebu dokončilo. Pokud někde najdete už hotovou louži nebo hromádku, rozhodně nemá cenu strkat do ní provinilci, čumák. Vůbec netuší, co po něm chcete. Pro pokárání stačí zvýšení hlasu a přemístění do vymezeného prostoru. Raději se dohodněte se zbytkem rodiny, aby vám pomohli propříště takovýmto nehodám zamezit tím, že vám pomohou s dohledem a pravidelným venčením.
S pomocí času, trpělivosti, odměn, chvály a uzavřeného pelíšku se vám jistě podaří naučit rychle vaše štěně udržovat jeho i svoji domácnost v čistotě.
