Terarijní zvířata

 

Nejčastější zdravotní problémy

 

Popáleniny vznikají v důsledku styku těla s horkým tepelným nebo světelným zdrojem (žárovka, infrazářič). Plazi vyhledávají teplá místa a vnikají až k zářiči. Dochází k vážným a rozsáhlým popáleninám.

 

Přehřátí - každý druh plazů má své preferované teplotní optimum. Příčinou přehřátí je silný tepelný zdroj, nedostatečné vnitřní členění terária, omezená ventilace. Je znemožněn únik do chladnějších míst. Ve skleněném teráriu u okna hrozí zvýšení teploty nad 60 stupňů C. Projeví se neklidem plazů, zahrabáváním do substrátu, ukrýváním do vodní nádrže. Otírají hlavy o stěny terária, leží v nepřirozené poloze u stěny - kopírují zakřivení rohů.

 

Podchlazení - časté u mláďat vodních želv Trachemys skripta elegans, v souvislosti s hypovitaminósou A. Objevuje se během přemisťování v zimních měsících v neizolovaných přenoskách. Želvy postupně zahříváme v teráriu s vlažnou vodou. 

 

Pokousání hlodavci - pokud nejsou hlodavci uloveni do 2 hodin po umístění do terária, je nutné je odstranit, mohou hady pokousat.

 

Napadení jinými plazy  - vodní druhy želv se napadají v průběhu společného krmení, při výhřezu kloaky, střeva, vysunutém penisu. Dominantní samci ještěrů, v rámci hierarchie skupiny, jsou schopni své soky poranit i zabít. Hadi se napadají při společném krmení. 

 

Poranění úrazem -u želv dochází k poškození krunýře při pádech z vyšších ploch, autoúrazech, po pokousání psy. 

 

Abcesy středního ucha -  u vodních želv je vyvolávajícím faktorem poranění, podílí se nevhodná výživa (nedostatek vitamínu A), nízké teploty a druhotná infekce. Dojde k vyklenutí ucha, otírání hlavy, nechutenství. Ošetření je chirurgické v anestézii, provádí se incize s proplachy, aplikují antibiotika, želvy se umístí do suchého terária. 

 

Nechutenství - objevuje se v průběhu svlékání (ekdyse), v období sexuální aktivity, pokročilé březosti u pohlavně dospělých hroznýšovitých hadů. Může je vyvolat časté rušení plazů, nevhodně členěné terárium, příliš vysoké anebo nízké teploty. V rámci jednotlivých druhů je příjem potravy ovlivněn individuálně v závislosti na různých teplotních režimech, na denních a nočních hodinách.  

 

Nekrotická stomatitida želv - komplikace po zimování v souvislosti s nedostatkem vitamínu A a herpesviru. Sliznice tlamy je zpočátku překrvená, později bledá s krváceninami, odumírající tkání, velmi bolestivá. Želvy otevírají dutinu ústní, namáhavě dýchají, mívají výtok z nozder, záněty spojivek. 

 

Dna - je zapříčiněna nadměrnou koncentrací bílkovin v potravě insektivorních, omnivorních a herbivorních plazů, nefyziologicky vysokými teplotami, nedostatečným podílem tekutin v potravě. Projevuje se orgánovou a kloubní formou - otoky kloubů, kulhání, slabost, odvodnění, na sliznicích se tvoří bílé povlaky. 

 

Hypovitaminóza A  - nejčastější zdravotní komplikace mladých vodních želv rodu Trachemys. Vitamín A vyčerpají ze zásob žloutkového váčku do stáří 6 měsíců, proto vyžadují jeho stálý přísun. Dochází k zmnožení epitelií, otoku víček, zánětu spojivek, ucpávají se Harderovy žlázy (slzná žláza 3. víčka), v důsledku druhotné infekce se rozvíjí panoftalmitida (zánět očního bulbu). 

 
 

Hypovitaminoza D - krunýř želv (karapax) je propadlý, silně oploštělý. Lze lehce krunýř zmáčknout. 

 

Fibrózní osteodystrofie - příčinou je nedostatek vápníku (nutriční osteodystrofie, nutriční sekundární hyperparatyreoidismus) i poruchy jeho zpracování (primární hyperparatyreoidismus, neuropatie, nedostatek UV paprsků, nedostatek vit. D3). U leguánů se na hlavě zkracuje nosní partie, čelisti jsou obloukovitě rozšířené (buldočí hlava), stehna a paže ještěrů působí dojmem nadměrného osvalení. Krunýř želv je měkký.

 

Syndrom posthibernační anorexie (PHA) želv - období po zimování je pro želvy kritické, stav zhoršují nízké teploty v průběhu roku, nedostatečný přísun vody, nekvalitní strava. Dochází ke snížení jejich obranyschopnosti. Želvy jsou apatické, mají zavřené oči, minimální pohyb, nechutenství, nekálí ani nemočí. 

 

Paraziti

 

Roupi - u plazů parazituje více než 100 druhů, typickými hostiteli jsou herbivorní a omnivorní plazi (suchozemské želvy, leguáni, trnorepi) a insektivorní ještěři. U hadů se nachází ojediněle. Jde o bělavé hlístice délky 1cm parazitující v zadních úsecích střeva. Škodlivost je diskutabilní, jde spíše o komenzialismus, objevují se i u zdravých jedinců. Z plazů na člověka nejsou přenosné. 

 

Roztoči - nejčastější Ophionyssus natricis se nachází pod šupinami hadů, ještěrů, je velikosti do 1mm, saje krev. Pohybuje se po těle hostitele i zařízení terária.